Směr ve fyziologii, jehož označení je odvozeno z latinského nervus, vyzdvihuje nervovou soustavu jako klíčový řídicí a koordinační mechanismus organismu. Podle tohoto pojetí jsou činnosti jednotlivých orgánů v těle při životních dějích primárně usměrňovány nervovými signály a jejich vzájemná souhra se vysvětluje především nervovou regulací, často v protikladu k důrazu na regulaci látkovou.