V psychologii označuje přístup, který chápe psychiku jako složenou z elementárních, na další složky nerozložitelných vazeb mezi obsahy vědomí, tedy takzvaných asociací. Z toho vyvozuje, že složitější duševní děje, například paměť, učení nebo uvažování, lze vysvětlit tím, jak se tyto asociace spojují a skládají, často v návaznosti na empiristické pojetí zkušenosti.