Britsko-americký antropolog a mezioborový badatel z dvacátého století, který vedle studia kultur výrazně zasáhl i do psychologie a teorie komunikace. Proslul popisem jevu „double bind“ neboli dvojité vazby, kdy člověk opakovaně dostává od významné osoby protichůdné pokyny nebo emoční signály a zároveň nemá bezpečný způsob, jak na rozpor upozornit či z dané situace odejít, typicky v rodině, například když rodič dítě nejdřív tvrdě pokárá a vzápětí ho utěšuje. Dlouhodobé působení takové paradoxní komunikace může oslabovat schopnost regulovat emoce, posilovat vnitřní nejistotu a ambivalenci a dříve se uvažovalo i o souvislosti s některými vážnějšími psychickými poruchami, například se schizofrenií. Termín se používá také při popisu manipulace v nerovných vztazích, protože oběť je stavěna do situace, v níž je podle druhé strany špatně téměř každé možné řešení.