Původem (z lat.) jde o státem organizované sčítání, při němž se zjišťuje velikost populace a vybrané údaje o jejím složení a podmínkách bydlení, aby bylo možné připravovat statistiky a plánovat veřejné služby.
V právu a politice se tím rozumí cenzové omezení volebního práva, tedy pravidlo, že volit smí jen ti, kdo splní určitou podmínku, typicky majetkovou nebo daňovou.
V antickém Římě označoval census evidenci občanů spojenou s posouzením jejich majetku, kterou prováděli censoři a která ovlivňovala zařazení do vrstev i povinnosti vůči státu.