Způsob uvažování, při němž člověk hodnotí situace, lidi nebo sebe sama v ostrých protikladech a sahá ke krajním soudům, jako by existovaly jen dva póly, například buď úplný úspěch, nebo totální selhání. Přehlíží přitom mezistupně, širší souvislosti i možnost postupného zlepšování, takže se mu hůře hledá vyvážené řešení či kompromis. V psychologii se tento styl popisuje jako kognitivní zkreslení, které může zvyšovat stres a vyostřovat mezilidské konflikty.
V argumentaci a rozhodování jde o zjednodušení komplexního problému na dvě zdánlivě jediné volby, čímž se přehlédnou další alternativy nebo kombinovaná řešení. Takový postup připomíná klam falešného dilematu a často vede k nepřesným nebo unáhleným závěrům.