Lékařský výraz, jehož základ pochází z řec. chole (žluč) a kele (výhřez), označuje lokalizované a okolními tkáněmi ohraničené nahromadění žluči v dutině břišní, které vzniká při úniku žluči například po zánětu, poranění nebo zákroku na žlučových cestách a na ultrazvuku či CT se obvykle projeví jako tekutinové ložisko, někdy je nutné jeho vypuštění a odstranění zdroje prosakování.