Řecký filozof helénistické doby, který patřil k nejvlivnějším tvůrcům stoicismu. Vycházel z myšlenek Zénóna z Kitia a pomohl stoickou nauku uspořádat do ucelenější podoby, takže se stala pevněji vyargumentovaným systémem. Výrazně se prosadil zejména v logice a práci s důkazy, i když z jeho textů známe většinou jen úryvky zachované v citacích pozdějších autorů.
V některých mytologických podáních se o něm mluví jako o nemanželském synu krále Pelopa.