(lat.) V hudební teorii, hlavně v kontrapunktu, jde o předem vybranou základní melodickou linku, která zůstává stabilní a slouží jako opěrný „kosterní“ hlas pro ostatní hlasy. V praxi bývá často převzatá z liturgického či chorálního nápěvu a další melodie se k ní skládají tak, aby společně vytvářely polyfonní celek.