V anatomii a lékařské latině výraz pro kloubní spojení, tedy skloubení kostí v místě jejich styku. Etymologicky se dává do souvislosti s latinskými základy coarctatio (zúžení) a articulus (kloub).
Ve fonetice označení pro koartikulaci, kdy se při mluvení překrývají pohyby mluvidel a výslovnost jedné hlásky je částečně ovlivněna hláskami v jejím okolí.