V psychologii jde o způsob uvažování, kdy člověk hodnotí sebe, druhé i události jen ve dvou protikladných pólech, například jako úplně správné nebo úplně špatné, a přehlíží mezistupně a jemné rozdíly. Patří mezi kognitivní zkreslení a může zvyšovat napětí, emoční výkyvy nebo náchylnost k úzkosti a depresi.
V logice a při práci s informacemi označuje přístup, který záměrně zjednodušuje situaci na dvě navzájem se vylučující možnosti, aby se usnadnilo rozhodování nebo třídění. Když se tím ignorují další reálné varianty, může vzniknout chyba argumentace známá jako falešná dichotomie.