Stavy narušeného vědomí se rozlišují na kvantitativní (mění se úroveň bdělosti, mohou být krátkodobé i dlouhodobé) a kvalitativní (mění se obsah vědomí, vnímání a prožívání).
Kvantitativní poruchy:
- somnolence – snížená bdělost, výrazná ospalost až chorobná dřímota,
- sopor – středně těžká forma bezvědomí,
- torpor – strnulost a výrazná malátnost, ochablost až ochromení,
- synkopa – krátká mdloba, přechodná ztráta vědomí,
- kóma – hluboké bezvědomí, těžká ztráta vědomí.
Kvalitativní poruchy:
- delirium – obluzené (zmatené) vědomí,
- delirium furibundní – s neklidem a afektivní labilitou,
- delirium blandní – bez výraznějšího neklidu a silných afektů,
- delirium musitující – s mírnými automatickými projevy vyvolanými halucinacemi,
- amence – stav těžké zmatenosti,
- obnubilace – mrákotné stavy,
- Ganserův syndrom – vzácnější forma obnubilace (např. u vězňů),
- derealizace – pocit odcizení okolí, vnější svět je prožíván jako nereálný.