Dopplerův jev je fyzikální jev, při němž se pozorovaná frekvence a vlnová délka vlnění mění v důsledku vzájemného pohybu zdroje a pozorovatele. Když se zdroj a pozorovatel přibližují, pozorovaná frekvence roste a vlnová délka se zkracuje, zatímco při vzdalování frekvence klesá a vlnová délka se prodlužuje. Tento jev se uplatňuje u zvuku, světla i dalších druhů vlnění. V běžném životě je známý například ze změny výšky tónu sirény projíždějícího vozidla, ve vědě a technice se využívá v astronomii při určování pohybu hvězd a galaxií, v radaru, navigaci i v lékařství, například při dopplerovském ultrazvukovém vyšetření průtoku krve. Jev je pojmenován po rakouském fyzikovi Christianu Dopplerovi, který jej popsal v roce 1842.