V obecném a filozofickém smyslu jde o pojem stojící proti představě účelnosti. Vyjadřuje názor, že daný jev nemá předem určený cíl ani záměr a může působit jako bezúčelný.
V evoluční biologii a příbuzných oborech se tím může označovat znak nebo proces, který není zjevnou adaptací. Jde spíše o výsledek vedlejších efektů vývoje nebo historických omezení, takže nepůsobí jako něco vzniklé kvůli určité funkci.