V aristotelské a scholastické metafyzice, často ve spojení s entis, jde o označení účinného činitele, který něco uvede do dění nebo do bytí a vyvolá pozorovatelný následek, z lat. efficere = působit, uskutečnit.
V latině označuje tvar od slovesa efficere, který se používá jako příčestí či přídavné jméno pro někoho nebo něco, kdo aktivně způsobuje výsledek a má přímý vliv na vznik určitého děje.