Princip spravedlnosti ve zdraví, podle něhož mají být životní podmínky, prevence i zdravotní služby uspořádány tak, aby každý člověk měl skutečně dosažitelnou možnost získat co nejlepší zdravotní stav, kterého může jako jednotlivec dosáhnout. Při tomto úsilí nemá být nikdo znevýhodněn například kvůli sociální situaci nebo prostředí, ve kterém žije, a proto je potřeba aktivně odstraňovat překážky, které jsou zbytečné a napravitelné.