V pedagogice a obecně ve vzdělávání jde o pojetí, které staví na nahromadění velkého množství dílčích informací a pouček, často vytržených z kontextu. Výsledkem je přetížení paměti a znalosti, které se jen obtížně propojují, takže chybí porozumění vztahům, principům i smyslu a využití učiva v reálných situacích.
V kulturně historickém a vědeckém kontextu se tím míní úsilí soustředit, systematizovat a zpřístupnit široké spektrum poznatků v encyklopedické podobě a zároveň je uvádět do života. Souvisí to s myšlenkou, že přehledně uspořádané vědění může podporovat vzdělanost, rozvoj oborů i praktické rozhodování ve společnosti.