Proces, při kterém se v buněčném jádře během endomitózy opakovaně zdvojí genetická informace, a tím vzroste počet chromozomových sad nad běžný stav, často bez následného rozdělení buňky. Tento jev se může uplatňovat v některých tkáních jako součást diferenciace a zvýšení buněčné velikosti či syntetické aktivity.