V biologii a medicíně označuje dráždivost, tedy schopnost nervových nebo svalových buněk odpovědět na podnět vznikem elektrické reakce a následnou aktivací, například vedením signálu nebo stahem, přičemž roli hraje i práh, od kterého se reakce spustí.
V psychologii vyjadřuje snadnou vybuditelnost, tedy jak rychle a silně člověk přechází do stavu emočního nebo tělesného vzrušení, případně jak citlivě reaguje na podněty z okolí.