V medicíně a anatomii se tím rozumí evagace, tedy vychlípení nebo vytočení části tkáně směrem ven, čímž dochází i k jejímu roztažení. Často se zmiňuje jako protiklad k invaginatio a popisuje se například při tvarování některých struktur v průběhu vývoje.
V přeneseném užití, odvozeném z lat. evagari, může označovat šíření nebo znovuobnovení určitého děje, třeba když se dříve utlumený proces znovu rozhoří.