přístupnost vnějším podnětům, snazší přizpůsobivost, otevřenost vůči ostatním
V psychologii označuje rys osobnosti, při němž je pozornost a energie člověka více zaměřená navenek. Typicky se projevuje častějším vyhledáváním kontaktu s lidmi, ochotou zapojovat se do dění kolem sebe a větší citlivostí na podněty z okolí, což se v některých modelech osobnosti chápe jako jedna ze základních dimenzí.