Původ má v l. exuberare, ve smyslu přetékat nebo mít nadbytek. Popisuje něco mimořádně hojného, překypujícího a nápadně bujného.
V biologii a medicíně se tímto výrazem charakterizuje stav, kdy se určitá struktura vyvíjí až příliš intenzivně, například při nadměrném narůstání tkáně nebo velmi silném vegetačním růstu.