V kognitivní psychologii jde o situaci, kdy se v rušném prostředí s více mluvčími dokážeme zaměřit jen na jeden hlas a zbytek potlačit, přesto však náš sluchový systém průběžně zachytává i část „ignorovaných“ informací. Pozornost se pak může náhle přepnout, například když zazní vlastní jméno. Tento jev se používá jako důkaz, že selektivní pozornost nefunguje jako dokonale uzavřený filtr a že i nepřednostně zpracované podněty mohou být významově vyhodnoceny.
V technických oborech, zejména při zpracování zvuku a v informatice, se tímto názvem často myslí praktická úloha oddělit nebo zvýraznit jeden hlas z nahrávky, kde se současně překrývá více řečníků a hluk v pozadí. Uplatňuje se to třeba u naslouchátek, handsfree systémů nebo rozpoznávání řeči a patří to mezi problémy separace zdrojů, které se dnes řeší i pomocí metod strojového učení.