V laboratorní medicíně tato zkratka označuje vyšetření rychlosti sedimentace erytrocytů, tedy měření, jak rychle se červené krvinky v odebraném vzorku krve usazují ve sloupci tekutiny. V praxi se používá jako nespecifický ukazatel probíhajícího zánětu či jiné zátěže organismu. Původ názvu souvisí se jmény autorů klasického postupu, Fahraeus a Westergren.