Gilbertova nemoc (Gilbertův syndrom) - význam slova
Gilbertova nemoc (Gilbertův syndrom)
Benigní, poměrně rozšířený a často dědičně podmíněný stav, při kterém játra hůře zpracovávají bilirubin, protože je snížena schopnost jeho konjugace. V krvi se proto objevuje hlavně zvýšená hladina nekonjugovaného bilirubinu, zatímco ostatní ukazatele funkce jater bývají obvykle v normě. Hodnota bilirubinu může kolísat a zřetelněji stoupat například při hladovění, během infekce nebo při psychické zátěži, někdy se pak přechodně projeví lehký ikterus, typicky žluté zabarvení bělma. Diagnózu lze podpořit sledováním změn bilirubinu v zátěžových situacích a jeho reakcí na některé léky ovlivňující jaterní enzymy. Kromě občasné žloutenky a nevýrazných trávicích potíží se většinou neprokazují závažné následky ani poškození jater, léčba nebývá potřeba, jen je vhodná opatrnost u některých léčiv metabolizovaných přes UGT1A1.