V pojetí českého ontogenetického psychologa Václava Příhody jde o vývojovou fázi, která klade důraz na období mládí, vitality a atraktivity. Příhoda ji chápal jako dvě na sebe navazující části: nejprve pozdní dospívání a následně ranou dospělost, přibližně od druhé poloviny teens až zhruba do třicátého roku života. Označení vychází ze jména Hebé, která je v řecké mytologii spojována s jarem a věčnou mladostí a na Olympu sloužila bohům jako číšnice.