Astronomický model, v němž je Slunce chápáno jako ústřední těleso a Země spolu s dalšími planetami kolem něj obíhá, přičemž se Země zároveň otáčí kolem vlastní osy. V dějinách vědy představoval tento pohled zásadní odklon od názoru, že středem kosmu je Země. Název vychází z řeckého slova hélios ve významu Slunce a z kořene označujícího střed.