V neurologii jde o úplné ochrnutí vůlí řízených pohybů na jedné straně těla, které vzniká při poškození motorických oblastí mozku nebo jejich drah v centrální nervové soustavě, často v souvislosti s cévní mozkovou příhodou. Kromě ztráty hybnosti se mohou přidat i změny svalového napětí a někdy také poruchy citlivosti. Pojmenování vychází z ř. hemi-, tedy polovina. U podoby označované přívlastkem alternans mají příznaky křížený charakter, na straně ložiska bývá postižení některého hlavového nervu, zatímco ochrnutí končetin se projeví na protilehlé straně, typicky u lézí mozkového kmene.