Vyjadřuje myšlenku, že filozofie nemá stát vedle teologie jako rovnocenný partner, ale má jí být podřízena a pomáhat jí. Rozumové argumenty, logika a pojmová analýza se v tomto pojetí používají hlavně k vysvětlování a obraně náboženských učení, zatímco rozhodující autoritou je zjevení. Tento výrok se obvykle spojuje se středověkou scholastikou a bývá připisován Tomáši Akvinskému.