Postoj nebo směr, který klade důraz na dějinnou podmíněnost jevů a na to, že věci je třeba chápat v souvislosti s jejich vývojem a dobovým kontextem, někdy se uvádí i jako historicizmus.
V umění a architektuře záměrné navazování na dřívější slohy a jejich prvky, tedy stylové „oživování“ minulých období, často s volnou kombinací motivů.
V jazykovědě označení pro výraz či pojmenování, které se vztahuje k něčemu, co už v současnosti neexistuje nebo se běžně nepoužívá, například k institucím či předmětům z minulých dob.