Hlubozník je zastaralý a nikdy obecně nepřijatý uměle vytvořený český název pro basu, tedy hluboce znějící strunný hudební nástroj, zpravidla chápaný jako kontrabas. Výraz vytvořil český kněz a jazykový purista Jan František Josef Ryvola a zařadil jej do Slováře českého, který poprvé vyšel roku 1705. Ve druhém vydání z roku 1716 jsou u přejatého pojmenování Bassa uvedeny domácí náhrady bručka a hlubozník. Slovo je významově motivováno hlubokými tóny nástroje a bylo utvořeno ze základu hlubo-, odvozeného od přídavného jména hluboký, a přípony -ník. V původním prameni označuje hudební nástroj. Vzniklo jako součást snahy nahrazovat výrazy cizího původu českými novotvary, z nichž řada neměla oporu v běžném jazyce. Hlubozník se proto do českého hudebního názvosloví neprosadil a nadále se používala pojmenování basa a kontrabas. Dnes se objevuje hlavně v textech o dějinách češtiny, v přehledech jazykových kuriozit nebo v záměrně archaizujícím a žertovném vyjadřování. Někdy bývá nesprávně připisován lexikografovi Kašparu Vusínovi nebo spojován až s národním obrozením, odborné prameny však jeho původ přisuzují Ryvolovi a počátku 18. století.