V medicíně označení pro období mezi proniknutím původce onemocnění do organismu a objevením prvních příznaků, případně chvílí, kdy se člověk začne stávat infekčním.
V biologii a chovu zvířat řízené zahřívání a udržování vhodné vlhkosti pro vejce, aby se embryo mohlo správně vyvíjet až do vylíhnutí, ať už pod rodičem nebo v inkubátoru.
V laboratorní praxi postup, kdy se kultury buněk či mikroorganismů nechávají určitou dobu v přesně nastavených podmínkách, aby mohly růst nebo aby proběhla zamýšlená reakce.
V přeneseném významu fáze, kdy se záměr nebo nápad nechává dozrávat v podpůrném prostředí, například při odborném vedení a zajištění zázemí v inkubačních programech.