Historicky církevní, případně i světský úředník, který v rámci inkvizice působil jako vyšetřující soudce při prověřování podezření z hereze, tedy odchylky od oficiálního učení. Tato praxe souvisí s pojmem odvozeným z lat. inquisitio a z inquaerere a zahrnovala shromažďování svědectví, výslechy a přípravu podkladů pro rozhodnutí církevní autority.
Přeneseně označení pro člověka, který druhé neústupně vyslýchá, moralizuje a tvrdě pronásleduje odlišné názory, jako by hledal viníky za „nesprávné“ přesvědčení.