míra, do jaké jsou psychické složky člověka propojené do soudržného a poměrně stálého celku, tedy jak konzistentně drží pohromadě jeho sebepojetí, prožívání a chování v různých situacích, což se typicky projevuje menší vnitřní roztříštěností a lepší schopností vyrovnávat se se změnami.