V chemii jde o stav, kdy roztoky různých rozpuštěných látek mají při srovnatelných podmínkách stejný osmotický tlak, obvykle díky shodnému množství osmoticky aktivních částic v daném objemu.
V biologii a medicíně se tím popisuje roztok s osmotickým tlakem blízkým tělním tekutinám, takže přes buněčné membrány nevzniká výrazný čistý tok vody a buňky se nescvrkávají ani nenabobtnávají.