(fyz.) V teorii napjatosti označuje geometrické místo bodů, v němž zůstává stejná hodnota součtu hlavních složek napětí, tedy nemění se první invariant tenzoru napětí a s ním ani střední neboli hydrostatická část napětí.
(geol.) V geologii jde o izopachovou křivku na mapě, která propojuje lokality se stejnou mocností vybraného stratigrafického úseku, často se používá při znázorňování změn tloušťky sedimentárních jednotek v pánvích.