1. (v lidové architektuře) půlkónická stříška na vrcholu štítu starších venkovských domů, která bránila zatékání do bednění štítu, kukla. 2. velmi hutná, pevná, poloslinutá až slinutá a vůči kyselinám odolná cihla či obkladový prvek, používaný zejména na dlažby, fasády, při zdění kanálů apod.