Zobecněný číselný pojem navazující na přirozená čísla, který se používá k vyjádření mohutnosti (kardinality) množin, a to i u množin nekonečných. V případě konečné množiny je její kardinalita určena prostým počtem prvků, tedy je popsána běžným přirozeným číslem, u nekonečných množin se mohutnost chápe prostřednictvím vzájemně jednoznačného přiřazení (bijekce) mezi prvky.