Psychologicky pojaté krajní vcítění, které přechází v bezkritické napodobování druhého člověka. Jedinec s ním může až splývat, přebírat jeho způsob prožívání i uvažování a následně tyto převzaté projevy předkládat jako vlastní, a to i tehdy, když jsou problematické nebo nepatřičné. Často se tím stírají hranice mezi vlastní identitou a tím, co je pouze okopírované z druhé osoby, včetně mylných přesvědčení či nevhodného jednání.