Francouzský lékař a psycholog, řazený mezi zakladatele sociální psychologie a zároveň mezi klasické teoretiky i praktické pozorovatele psychologie davu. V knize Psychologie davu (1897) tvrdil, že jedinec se v davu výrazně proměňuje: oslabuje se jeho racionální kontrola a snadno podléhá iracionalitě a primitivnějším projevům, které přirovnával až k mentální retardaci. Podle něj se v davu vytváří tzv. duše davu, daná působením sugesce, zvýšené sugestibility, psychické nákazy a anonymity jednotlivce. Chování i prožívání lidí se pak sjednocuje tak, že se jejich duševní úroveň navzájem vyrovnává.