V psychologii se tím označuje velmi silný a často dlouho přetrvávající stav zamilovanosti či fascinace, kdy je druhý člověk výrazně idealizován a city mohou přerůst až v citovou závislost. Prožívání bývá provázené opakovanými, někdy i vtíravými myšlenkami na danou osobu a výraznou potřebou, aby náklonnost byla opětována. V mnohém to připomíná mechanismy vytváření blízké citové vazby popisované jako bonding nebo attachment. Pojem do humanitních věd zavedla americká psycholožka Dorothy Tennov, která jej použila při popisu toho, jak lidé subjektivně prožívají zamilovanost.