Oprávněný znamená mající právní nárok, příslušné povolení nebo jiný důvod k určitému jednání, o požadavku či rozhodnutí také důvodný, odůvodněný nebo opodstatněný. V právní terminologii se jako podstatné jméno oprávněný označuje účastník výkonu rozhodnutí nebo exekučního řízení, v jehož prospěch se vymáhá povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím či jiným exekučním titulem. Typicky jde o věřitele požadujícího zaplacení dluhu, ale také o osobu domáhající se například vydání věci nebo vyklizení nemovitosti. Protistranou je povinný, kterému exekuční titul ukládá plnění. Oprávněný může podat návrh na zahájení exekuce, pokud povinný nesplnil povinnost dobrovolně. Za zákonných podmínek může do jeho postavení vstoupit právní nástupce, například po postoupení pohledávky. V širším právním smyslu je oprávněná osoba nositelem určitého subjektivního práva, zatímco povinná osoba má odpovídající povinnost.