V politické teorii a praxi jde o způsob uvažování o moci, v němž se postupy hodnotí hlavně podle výsledku. Morální ohledy a pravidla slušnosti ustupují do pozadí, pokud překážejí prosazení záměru, udržení vlivu nebo porážce soupeře. Termín se tradičně spojuje se jménem Niccolò Machiavelli a jeho úvahami o efektivním vládnutí.
V psychologii označuje chladně vypočítavý rys osobnosti, pro který je typická nedůvěra k lidem, instrumentalizace vztahů a ochota využívat manipulaci k prosazení vlastních zájmů. Často se uvádí v souvislosti s tzv. temnými rysy osobnosti.