(biol.) drobný eukaryotní organismus složený jen z jediné buňky, obvykle s buněčným jádrem, který může žít samostatně například ve vodě nebo v půdě.. >> detail
Označuje, jak výrazně se daný genotyp navenek projeví, tedy že u jedinců se stejnou genetickou výbavou může být výsledný znak ve fenotypu patrný v různé míře. V genetice se tím popisuje proměnlivá intenzita projevu znaku, často ovlivněná i prostředím nebo působením dalších genů.. >> detail
Kopulační orgán samců paryb, například žraloků, vzniklý přeměnou pánevních ploutví, který umožňuje zavedení spermií do samice při vnitřním oplození.. >> detail
Z latinského exstirpare, tedy odstranit i s kořenem, označuje něco, co bylo zcela a radikálně vyňato, typicky při chirurgické exstirpaci, takže nezůstaly žádné zbytky.;V biologii a ochraně přírody se tak může popsat druh nebo populace, která byla z daného území vykořeněna, tedy lokálně vymizela, i když jinde může přetrvávat.. >> detail
Latinský výraz conceptus mentis označuje mentální pojem či ideu, tedy obsah vědomí vytvořený myslí při chápání nebo zobecňování zkušenosti. V psychologii a filosofii se takto mluví o vnitřní reprezentaci významu, která umožňuje člověku třídit vjemy, uvažovat a vytvářet soudy.. >> detail
Vyjadřuje, že jde jen o pouhé mluvení, tedy o slova a zvuk řeči bez skutečného obsahu. Používá se také jako kritika situace, kdy zůstávají jen formální fráze nebo heslovité nálepky, ale podstata a reálné sdělení chybí.. >> detail
Pojem pro vnitřní, převážně vrozené a dědičností ovlivněné dispozice člověka, které představují základní kapacitu jeho psychiky a osobnosti, zejména v tom, jak vnímá a zpracovává informace a jak citově reaguje, případně i v jeho sklonu jednat určitým způsobem. Termín zavedl ruský psycholog Alexandr Fedorovič Lazurskij na přelomu 19. a 20. století v rámci úvah o struktuře osobnosti a odlišení relativně stálého jádra duševna od vlivů prostředí a výchovy.. >> detail
Urikosurie je lékařský termín pro vylučování kyseliny močové, tedy acidum uricum, do moči. Název vychází z pojmenování acidum uricum a z latinského urina. V klinické praxi se hodnotí například při laboratorních vyšetřeních, protože vyšší ztráty urátů močí mohou souviset s poruchami metabolismu purinů a zvyšují riziko některých typů močových kamenů.. >> detail
Termín pro zákrok z oblasti plastické chirurgie, při kterém se chirurgicky upravuje tvar nebo postavení ušního boltce, a to z estetických důvodů i při vrozených vadách či po poranění. Název vychází z řeckého pojmenování ucha a z výrazu pro tvarování.. >> detail
V neurologii se tím míní dystrofické až degenerativní postižení šedé mozkové hmoty, tedy tkáně s převahou těl nervových buněk, při němž může docházet k jejich poškození a úbytku a následným poruchám nervových funkcí. Název je odvozen z ř. polios, šedý, a ř. trofé, výživa.. >> detail