Příkaz, aby se někdo stáhl zpět nebo uhnul, tedy ať couvne a nechá volný prostor.;V obřadním a církevním prostředí je to latinská výzva k zapuzení nežádoucího vlivu či pokušení, chápána jako rozkaz, aby se vzdálilo.. >> detail
Pojmenování řeckého původu, doslova ve smyslu „bez nohy“. V teratologické terminologii označuje vrozenou vývojovou vadu, kdy jedinci nohy zcela chybějí, tradičně se pro tento stav uvádí také apus.;V zoologii se může užít jako popisný výraz pro organismy, které jsou přirozeně bez nohou či končetin a mají proto „beznožný“ typ stavby těla.. >> detail
Léčivá bylina známá pod latinským názvem Archangelica, tradičně řazená mezi takzvané andělské rostliny pro své výrazné využití v lidovém léčitelství, často například při zažívacích potížích.. >> detail
Dermatologický a histopatologický pojem pro poruchu rohovatění vícevrstevného dlaždicového epitelu, při níž zrohovatělé buňky v povrchové rohové vrstvě nejsou zcela bezjaderné. V této vrstvě se proto nacházejí zploštělá zbytky buněčných jader, což obvykle souvisí se zrychlenou obnovou epidermis a bývá to typický mikroskopický znak některých zánětlivých kožních onemocnění, například lupénky nebo vybraných lichenoidních forem parapsoriázy.. >> detail
Podstatné jméno mužského rodu, obvykle uváděné s koncovkou -us. Etymologicky se skládá z řec. oon a lat. ductus. V biologii a anatomii jde o vejcovod, tedy trubicovitý orgán samičí pohlavní soustavy, kterým se vajíčko posouvá z vaječníku do dalších oddílů a u mnoha druhů zde může docházet k oplození.. >> detail
V lékařství jde o caput Medusae, známé jako „hlava medúzy“ – nápadně rozšířené a klikaté povrchové žíly kolem pupku, které se objevují při portální hypertenzi jako projevy náhradního žilního oběhu, často v souvislosti s chorobami jater.. >> detail
V anatomii jde o stěnovou (parietální) část synoviální pochvy šlachy, tedy výstelku na straně pochvy přivrácené k její stěně, která se podílí na hladkém klouzání šlachy. Název vychází z řec. para ve smyslu při nebo vedle a z řec. tenon pro šlachu.. >> detail
Latinské podstatné jméno ženského rodu, vytvořené z ř. gone a ř. blenna. V lékařství označuje kapavku, tedy gonokokovou pohlavně přenosnou infekci vyvolanou Neisseria gonorrhoeae, typicky spojenou se zánětem sliznic a hnisavým výtokem.. >> detail
Stav kůže, kdy se v její povrchové vrstvě tvoří a ukládá více keratinu než je běžné, což vede ke ztluštění rohové vrstvy a často i k drsné nebo šupinaté kůži.. >> detail
antropologické označení pro dnešního, v současnosti žijícího anatomicky moderního člověka, tedy aktuální lidskou populaci na rozdíl od starších vyhynulých forem rodu Homo. >> detail