V geologii označení pro poměrně mladou stabilní platformu, tedy úsek kontinentální kůry, který získal pevnou a málo deformovanou stavbu až v pozdějších geologických obdobích a bývá překrytý rozsáhlými sedimentárními pokryvy.. >> detail
Lékařský a psychologický termín pro neurastenii, tedy stav, kdy se člověk cítí „nervově oslabený“ a má sklon k dlouhodobé únavě, vyčerpání a horší snášenlivosti stresu. Označení vychází z řeckého neuron, nerv, a v moderní medicíně se dnes používá spíše historicky nebo okrajově.. >> detail
(původem z řečtiny) V matematice je to algebraická křivka v rovině popsaná jako geometrické místo bodů, které se získají tak, že z pevně daného bodu vedeme přímku k zadané křivce a od místa jejich průsečíku na téže přímce odměříme stále stejnou vzdálenost. V literatuře se často uvádí i známá konchoida Nikomédova, využívaná při některých klasických konstrukčních úlohách.. >> detail
Termín odvozený z lat. semi a lat. canalis se používá pro označení polokanálu, tedy jen částečně vyvinutého kanálu nebo úzkého průchodu. V anatomii může jít například o kostěný žlábek, který se stává úplným kanálem až po doplnění sousední tkání či kostí.. >> detail
Neurochirurgický zákrok, při němž se chirurgicky provádí řez nebo cílené narušení části hypothalamus, tedy oblasti diencefala podílející se na regulaci vegetativních a hormonálních dějů. Obvykle se řadí mezi výkony funkční neurochirurgie a využívá se jen u úzce vybraných indikací.. >> detail
V medicíně označení pro parapertusi, infekční onemocnění dýchacích cest, které se svými příznaky podobá pertussis (černému kašli), většinou však probíhá mírněji a kašel nebývá tak vyčerpávající. Původcem bývají bakterie rodu Bordetella a název je utvořen z předpony para a z lat. pertussis.. >> detail
Název pro douglasku, tedy jehličnatý strom z čeledi borovicovitých, původem zejména ze Severní Ameriky, který se u nás často pěstuje v lesnictví i v parcích pro rychlý růst a ceněné dřevo.. >> detail
Latinské podstatné jméno mužského rodu, genitiv dentis, plurál dentes, označuje zub, tedy tvrdý prvek chrupu upevněný v čelistní kosti, tvořený hlavně sklovinou a dentinem a sloužící k mechanickému zpracování potravy. V anatomickém názvosloví se výraz objevuje i mimo vlastní chrup, například Dens axis je odontoidní výběžek obratle axis. Ve stomatologii se používají i další spojení, například Dens bicuspidatus pro třenový zub s dvěma hlavními hrbolky, dále Dens geminatus pro zdánlivě zdvojený zub vzniklý poruchou vývoje zárodku a Dens in dente, také dens invaginatus, kdy se část korunky vchlipuje dovnitř a vzniká obraz zubu uvnitř zubu.. >> detail
Lékařský název pro operaci, při níž chirurg odstraní nebo částečně resekuje stydkou sponu, tedy chrupavčitý spoj mezi pravou a levou stydkou kostí. Zákrok je známý i jako symfyzektomie a v minulosti se objevoval například v porodnictví při komplikovaném porodu, dnes se provádí spíše výjimečně.. >> detail