Latinský termín odvozený z l. solus a l. loqui pro solilokvium, tedy monolog pronesený nahlas, jako když postava v literatuře nebo na jevišti mluví sama k sobě a dává tím nahlédnout do svých úvah.;V běžné řeči označení pro samomluvu, kdy člověk vede řeč sám se sebou, například aby si utřídil myšlenky, uklidnil se nebo si připomněl, co má udělat.. >> detail
Lékařský výraz pro stav zvýšeného svalového tonu, při němž se svaly udržují v trvalém stažení a jen málo se uvolňují, jde o tonický spasmus (původ v řečtině ve smyslu napětí).. >> detail
Ezofagomykóza je mykotická infekce jícnu, při níž dochází k napadení jeho sliznice houbami nebo kvasinkami. Často se objevuje u osob s oslabenou imunitou a může se projevit pálením či bolestí při polykání.. >> detail
Označení pro lékařskou disciplínu, která se zabývá tím, jak působení elektrického proudu či jiných elektrických podnětů vyvolává patologické změny a nepřirozené reakce v těle, například poškození tkání nebo poruchy činnosti nervů a srdce. Název je odvozen z elektro- a z řeckých slov pathos a logos a pojem se uplatňuje i při posuzování následků úrazů elektřinou.. >> detail
V právu označuje závěrečné vystoupení při soudním jednání, které obvykle přichází po provedení důkazů, kdy právní zástupce jedné ze stran shrne klíčové argumenty a navrhne, jaké rozhodnutí by měl soud přijmout.. >> detail
V lékařské radiologii označení pro rentgenový snímek zhotovený na velkou vzdálenost, což odpovídá i etymologii z řec. tele (daleko) a roentgenographia (znázornění rentgenem). Díky prodloužené vzdálenosti mezi ohniskem a detektorem se zmenšuje zkreslení a zvětšení obrazu, takže získané zobrazení se více blíží skutečným rozměrům, typicky při snímkování hrudníku k posouzení velikosti srdce nebo k orientačnímu výpočtu kardio-thorakálního poměru.. >> detail
Latinské přídavné jméno, například v neutru s koncovkou -um, které označuje něco ležícího uprostřed nebo zaujímajícího mezilehlou, ne krajní polohu.;V odborných názvech, hlavně v anatomii a medicíně, se tím vyjadřuje, že daná část těla či útvar je umístěn mezi jinými strukturami, tedy ve střední vrstvě nebo na prostředním místě.. >> detail
Slovotvorná předpona na začátku složených výrazů, vycházející z latinského terra. Naznačuje vztah k Zemi, pevnině nebo půdě a běžně se objevuje třeba v termínech z geologie a ekologie.;V technice a přírodních vědách se používá také jako jednotková předpona soustavy SI pro velmi velký, desítkově odstupňovaný násobek základní jednotky, například u názvů jako terahertz nebo terabajt.. >> detail