Obecně označení pro kousek odlomený z většího celku, tedy menší část vzniklou rozlomením, výraz je odvozen od lat. frangere, lámat.;V oblasti textů a historických pramenů se tím myslí dochovaný úryvek z původně rozsáhlejšího díla, například zbytek rukopisu nebo nápisu.;V medicíně může jít o malý úlomek kosti či jiné tkáně oddělený při poranění, typicky při fraktuře.. >> detail
Postoj nebo směr, který klade důraz na dějinnou podmíněnost jevů a na to, že věci je třeba chápat v souvislosti s jejich vývojem a dobovým kontextem, někdy se uvádí i jako historicizmus.;V umění a architektuře záměrné navazování na dřívější slohy a jejich prvky, tedy stylové „oživování“ minulých období, často s volnou kombinací motivů.;V jazykovědě označení pro výraz či pojmenování, které se vztahuje k něčemu, co už v současnosti neexistuje nebo se běžně nepoužívá, například k institucím či předmětům z minulých dob.. >> detail
Osobnostní rys vyjadřující zaměření na okolní dění, při němž člověk obvykle snadno vstřebává vnější podněty, pružněji reaguje na změny a častěji se otevírá sociálním kontaktům. V psychologii se často popisuje jako opak introverze a bývá součástí modelu Big Five.. >> detail
Lékařské označení pro úsek života ženy, ve kterém je přítomná menstruační činnost a typicky probíhají ovulační cykly, tedy přibližně od první menstruace až do období přechodu. Pojem je odvozen z řečtiny, kořen men- se vztahuje k měsíci.. >> detail
V hebrejštině jde o výraz pro selhání nebo odchýlení se od toho, co je považováno za správné, často ve smyslu nechtěného provinění, které člověka znečišťuje a uvádí do stavu nečistoty. V biblickém kontextu se tímto slovem může označovat také oběť přinášená k napravení takového prohřešku.. >> detail
Postup při řešení složitých otázek, kdy se záměrně propojují znalosti, data a pracovní metody z více vědních oblastí, aby vzniklo celistvější a praktičtější vysvětlení než v rámci jedné disciplíny. U témat jako změna klimatu je například potřeba spojit přírodovědná pozorování s porozuměním fungování ekosystémů a s tím, jak lidé a instituce reagují na rizika a navrhují opatření.. >> detail
Normativní pojetí normality staví na tom, že „normální“ je vymezeno předem podle měřítka stanoveného odborníky nebo oficiálními doporučeními. Za normální osobnost se pak považuje člověk, jehož chování a prožívání se s těmito požadavky shoduje, například dokáže řídit své impulzy, zvládá běžné sociální situace a udržuje psychickou vyrovnanost, přičemž má zdravě nastavené sebeoceňování a vnímá svůj život jako do jisté míry smysluplný. Takto určená norma přitom často odráží hodnoty konkrétní společnosti a období a používá se i jako vodítko při posuzování duševního zdraví.. >> detail
Změna postavení člověka na společensko ekonomické hierarchii směrem k vyšší nebo nižší úrovni v rámci určité skupiny či instituce, typicky doprovázená posunem v přístupu ke zdrojům, moci nebo prestiži.. >> detail
(v teorii verše) označuje verš, jehož závěr není zkrácený, poslední stopa je dokončená a rytmické schéma se uzavírá bez chybějící slabiky. Jde tedy o protiklad katalektického verše, kde se konec naopak zkracuje.. >> detail
V lékařství, zejména v oftalmologii, označuje elektroretinografii, tedy vyšetřovací postup, při němž se při světelné stimulaci snímá a následně graficky zapisuje (ř. grafein) bioelektrická odezva sítnice (l. retina), typicky pomocí elektrod, a vzniká tak záznam využitelný k posouzení funkce sítnice.. >> detail