filozofický postoj, který popírá, že by veškeré dění podléhalo obecné a vždy platné kauzalitě, události mohou probíhat náhodně a ne zcela podle příčin (skutečnost je zčásti určena příčinami a zčásti neurčena). >> detail
společenstvo všech mikroorganismů (bakterií, virů, hub apod.), které trvale osidlují určité prostředí, nejčastěji se tím myslí mikrobiální osídlení lidského těla. Příklad: Vyvážené střevní společenstvo mikrobů je důležité pro dobré trávení a správnou funkci imunity.. >> detail
režijní a scénické pokyny uvedené v dramatickém textu (např. jak se mají postavy pohybovat, jakým tónem mluvit, jak má vypadat prostředí), v antickém Řecku tímto výrazem označovali vyučování, zkoušení dramat, přednes básní i seznamy uvedených her. >> detail
Juraj Čečetka (1907–1983), profesor, byl jednou z klíčových zakladatelských postav slovenské vědecké pedagogiky a psychologie. Po ukončení studia nastoupil do Psychotechnického ústavu v Bratislavě, kde působil v Poradně pro volbu povolání. Později pracoval také ve Výzkumném ústavu pedagogickém v Bratislavě na pracovišti zaměřeném na odborné a učňovské školy a rovněž na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Nevěnoval se jen psychologii a pedagogice, ale zasahoval i do oblasti sociologie.. >> detail
Německé označení pro člověkem navršený val či pahorek připomínající velkou mohylu, typický ve středověku hlavně v rovinatých krajinách od Británie až po východní části Německa. Na jeho vrcholu se budovala obranná stavba, většinou dřevěná, kterou chránila palisáda a někdy také vodní příkop. Představuje předstupeň středověkých vodních hrádků.. >> detail
Nejbližší vývojová etapa, ruský psycholog L. S. Vygotskij ji popsal jako oblast dovedností a činností, které dítě zatím zvládá jen s podporou dospělého, ale v blízké budoucnosti je bude umět vykonávat samo.. >> detail