Anizognatie, označení pro stav, kdy se horní a dolní čelist liší velikostí nebo proporcemi, což se může projevit i poruchou skusu. Termín vychází z řeckých slov anisos, nestejný, a gnathos, čelist.. >> detail
Obecně označení pro postupné zesvětlování až vyblednutí, kdy se ztrácí původní barva a vzhled je nápadně bledý.;V biologii a pěstitelství jde o jev typický pro růst při nedostatku světla, kdy se tvoří málo chlorofylu a rostlina má světle žluté až bělavé části, často s protáhlými a oslabenými výhony.. >> detail
Odvozeno z lat. resistere, tedy odporovat nebo klást odpor. Vyjadřuje schopnost či míru, s níž něco vzdoruje působení zvenčí. V lékařské terminologii se tím označuje například obranyschopnost organismu nebo tkání, případně hmatný odpor zjištěný při vyšetření pohmatem, typicky v oblasti břicha. V širším klinickém významu se takto popisuje i odolnost mikroorganismů vůči léčbě, například antibiotická rezistence, a ve fyziologii také odpor cévního řečiště proti průtoku krve.. >> detail
Závažné poranění, při němž dojde ke zlomení kostí tvořících bázi lebky, tedy její spodní část, obvykle v souvislosti s výrazným úrazem hlavy a někdy provázené krvácením nebo únikem mozkomíšního moku.. >> detail
V medicíně jde o označení stavu, kdy slinné žlázy vytvářejí a uvolňují nezvykle malé množství slin. Často se to projeví suchem v ústech, obtížnějším polykáním a může to zvyšovat náchylnost k zubnímu kazu, například při dehydrataci nebo jako vedlejší účinek některých léků. Název má řecký původ a významově odkazuje na nedostatek slin.. >> detail
entis, odvozené z l. refringere, označuje něco lomivého nebo pojem vztahovaný k tomu, že se něco znovu zlomí, v odborném a zejména lékařském jazyce například k opakované fraktuře po předchozím poranění. >> detail
Endokrinní porucha, při níž organismus vytváří a uvolňuje neobvykle vysoké množství hormonu aldosteronu (aldosteronum), typicky z kůry nadledvin, což může vést k zadržování sodíku a vzestupu krevního tlaku.. >> detail