Nově přidaná cizí slova

Lékařské označení pro stav, kdy je slinění výrazně omezené až zcela ustává, protože tvorba nebo uvolňování slin je potlačeno či zadrženo. Typicky se projeví suchem v ústech a může souviset například s některými léčivy nebo onemocněním slinných žláz.. >> detail

Latinské podstatné jméno rodu ženského, odvozené od neuter, vyjadřuje stav či postoj, kdy se někdo nepřiklání k žádné ze stran a zachovává nestranný, vyvážený pohled.;V oblasti politiky a mezinárodního práva označuje neutralitu jako postavení subjektu, který se v konfliktu neúčastní bojů a usiluje o zachování odstupu od znepřátelených stran.. >> detail

Původně francouzské označení pro chirurgickou techniku, při níž se určitá část těla obepne do kruhu pevným stehem nebo drátěnou smyčkou a stáhne se tak, aby se zpevnila nebo uzavřela. V ortopedii se tímto způsobem mohou přiblížit a stabilizovat úlomky kosti, často jako doplněk jiné fixace. V gynekologii a porodnictví jde o zašití děložního hrdla u žen s jeho nedostatečností, které má zabránit předčasnému otevírání čípku a tím snížit riziko předčasného porodu, přičemž se steh obvykle před porodem uvolňuje nebo odstraňuje.. >> detail

Vrozený úchopový reflex u kojenců v prvních měsících života. Když se dítěti dotknete dlaně a vložíte mu do ní prst nebo drobný předmět, automaticky ho pevně sevře a stisk bývá tak silný, že při opatrném nadzvednutí může krátce držet. Reflex se postupně vytrácí s dozráváním nervové soustavy a v pediatrii se sleduje jako ukazatel raného neurovývoje.. >> detail

Paragonimóza je parazitární onemocnění způsobené plicní motolicí Paragonimus westermani. Nejčastěji postihuje plíce a dýchací cesty, kde může vést k vleklému kašli, bolestem na hrudi a někdy i ke krvavému vykašlávání. K infekci obvykle dochází po požití nedostatečně tepelně upravených korýšů v oblastech, kde se parazit přirozeně vyskytuje.. >> detail

řada úzkých skladů v látce vytvořených skládáním, které jsou teplem trvale zafixované, takže si materiál drží vlnitý tvar i při používání. >> detail

Mimopoznávací složky psychiky a chování, tedy vlivy a charakteristiky, které nejsou samotným myšlením, pamětí či řešením úloh, ale mohou je výrazně modulovat. Patří sem například emoční ladění, motivace, osobnostní rysy a seberegulace, stejně jako sociální kontext nebo tělesná pohoda. V praxi se ukazuje, že tyto faktory mohou poznávací výkon zlepšovat i zhoršovat, typicky přes míru stresu, vytrvalost a ochotu vyvíjet úsilí, proto se v pedagogice často sledují vedle testů schopností jako další prediktory úspěšnosti.;V medicíně a klinické psychologii označuje potíže, které nejsou primárně poruchou kognice, ale doprovázejí ji a ovlivňují fungování pacienta. Jde například o změny nálady, úzkost, apatii, poruchy spánku, únavu nebo bolest, které se mohou objevit u neurologických a psychiatrických onemocnění a nepřímo zhoršovat pozornost, rychlost zpracování informací a celkovou výkonnost.. >> detail

Severoafrický křesťanský biskup a latinsky píšící teolog z doby pozdní antiky, řazený mezi nejvlivnější otce západní církve. Výrazně přispěl k utváření církevní nauky a k promýšlení témat jako dědičný hřích a Boží milost. Ve filosofii navazoval spíše na Platóna a novoplatóniky než na aristotelskou tradici, a proto bývá chápán jako důležitý přechod mezi antickým myšlením a středověkou vzdělaností. Mezi jeho klíčová díla se řadí Confessiones a De civitate Dei.;V úvahách o člověku se opíral o detailní sebezpyt a popis vnitřních stavů, což z něj činí jednoho z předchůdců psychologického uvažování v evropské tradici. Zabýval se pamětí, svědomím i tím, jak člověk prožívá čas. Rozlišoval život zaměřený na pozemské cíle a život orientovaný duchovně, přičemž duši chápal jako nehmotnou a na těle nezávislou. Za nejdůležitější složku duše pokládal vůli, tedy schopnost volit mezi pohnutkami a jednat podle zvoleného cíle.;Ve filosofii poznání a politické teologii prosazoval theocentrický pohled, v němž je smyslem lidského života směřování k Bohu jako k prameni světla, pravdy verum a dobra bonum. Základ poznání kladl do víry a důvěry v autoritu zjevení, což vyjadřoval větami Fides praecedit rationem a Crede ut intelligas. Zlo interpretoval jako privatio boni, tedy jako nedostatek dobra vznikající tehdy, když se vůle obrátí nesprávným směrem. Spásu chápal jako nezasloužený dar milosti a uvažoval i o předurčení, které není rozděleno všem stejně. V prostředí církve podporované státní mocí připouštěl nátlak proti herezím, zároveň ale často žádal, aby postihy nepřerůstaly v krutost.. >> detail

Badgir je tradiční architektonický prvek perského a širšího blízkovýchodního stavitelství, sloužící k přirozenému větrání a ochlazování budov. Název pochází z perštiny, kde výraz bādgīr doslova znamená „lapač větru“. Badgir má obvykle podobu věžovité nástavby vyčnívající nad střechu, s otvory orientovanými do jedné nebo více světových stran. Zachycený proud vzduchu je veden šachtou dolů do obytných místností, sklepů nebo vodních nádrží, kde zlepšuje cirkulaci a může snižovat pocitovou teplotu. V horkém suchém klimatu se účinek badgiru často zesiloval prouděním vzduchu nad vodou, čímž docházelo k dodatečnému ochlazení odpařováním. Tento pasivní systém nevyžaduje mechanický pohon ani elektřinu. Badgiry jsou výrazně spojeny zejména s íránským městem Jazd, proslulým velkým množstvím těchto větrných věží, ale v různých podobách se vyskytují i v dalších oblastech Blízkého východu a severní Afriky.. >> detail

Pithos je velká hliněná zásobní nádoba užívaná ve starověkém Středomoří, zejména v řeckém, mínojském a mykénském prostředí. Sloužil především k dlouhodobému uchovávání většího množství potravin a surovin, například obilí, vína, oleje nebo luštěnin. Pithy bývaly robustní, často silnostěnné a mohly dosahovat značných rozměrů, někdy téměř výšky dospělého člověka. V palácových skladištích na Krétě stály vedle sebe celé řady těchto nádob a tvořily důležitou součást hospodářského zázemí. Některé pithy byly částečně zapuštěné do země, aby byly stabilnější a lépe se s nimi pracovalo. Vedle zásobní funkce se pithos v určitých obdobích a oblastech používal také k pohřebním účelům, zejména jako nádoba pro uložení ostatků. V archeologii jde o důležitý typ keramické nádoby, který vypovídá o skladování, hospodářství i pohřebních zvyklostech starověkých kultur.. >> detail